Jak vybrat správný typ polykarbonátové desky pro váš projekt
Zenit.cz
Publikováno: 5. 02. 2026
Polykarbonát patří mezi moderní stavební plasty, které si v posledních letech získaly mimořádnou oblibu napříč stavebnictvím, průmyslem i architekturou. Důvodem je především výjimečný poměr nízké hmotnosti, vysoké mechanické odolnosti a dlouhé životnosti. Ve srovnání se sklem nabízí polykarbonát výrazně vyšší houževnatost, snadnější opracování a lepší bezpečnost při použití.
Na trhu se setkáte se třemi základními typy polykarbonátových desek: komůrkovým (dutinkovým), trapézovým či vlnitým a plným polykarbonátem. Přestože jsou vyrobeny ze stejného materiálu, liší se svým profilem – a právě ten rozhoduje o jejich typickém využití i o tom, jakou nosnou konstrukci je potřeba při montáži zvolit.
Pokud stejně jako mnoho dalších kutilů přemýšlíte, jaký typ polykarbonátu bude pro váš nový projekt nejvhodnější, přečtěte si tento článek, který vám pomůže vybrat správný typ polykarbonátové desky na základě účelu použití, požadavků na tepelnou izolaci, světelnou propustnost, mechanickou odolnost a životnost.
Komůrkový (dutinkový) polykarbonát: Tepelná izolace na prvním místě
Komůrkový polykarbonát je tvořen systémem vnitřních vzduchových komor, které jsou odděleny tenkými stěnami. Tyto komory fungují jako izolační vrstva, která výrazně snižuje prostup tepla. Právě díky této konstrukci dosahuje komůrkový polykarbonát velmi dobrých hodnot součinitele prostupu tepla (U-hodnota), zejména u vícestěnných variant.
Typické aplikace
Díky výborným izolačním vlastnostem se komůrkové desky používají především tam, kde je potřeba udržet stabilní vnitřní teplotu. Typickými příklady jsou:
-
skleníky a pařeniště,
-
zimní zahrady,
-
zastřešení bazénů,
-
světlíky a střešní pásy.
Klíčové parametry
Při výběru komůrkového polykarbonátu hraje klíčovou roli především tloušťka desky. S rostoucí tloušťkou se zlepšují tepelně-izolační vlastnosti, zvyšuje se mechanická pevnost a schopnost odolávat zatížení. Volba tloušťky by proto měla vždy vycházet z konkrétní aplikace – jiné nároky má skleník, jiné zimní zahrada či zastřešení terasy.
Neméně důležitý je počet stěn a struktura komor, které přímo ovlivňují U-hodnotu polykarbonátové desky. Vícekomorové desky snižují tepelné ztráty a zlepšují akustický komfort. Specifickým technickým parametrem je také poloměr ohybu za studena, jenž určuje, jak výrazně lze desku ohnout bez rizika poškození. Díky této vlastnosti je komůrkový polykarbonát ideální volbou pro obloukové konstrukce, světlíky či zakřivená zastřešení bez nutnosti tepelného tvarování.
Výhody a nevýhody
Hlavní výhodou komůrkového polykarbonátu je vynikající tepelná izolace a nízká hmotnost. Nevýhodou může být riziko kondenzace vlhkosti uvnitř komůrek, pokud není montáž provedena správně, zejména bez použití parotěsných a odvětrávacích pásek.
Trapézový a vlnitý polykarbonát: Jednoduchost a odolnost
Trapézové a vlnité desky jsou plné polykarbonátové desky s profilovaným povrchem. Profilace zajišťuje vysokou tuhost ve směru vln či trapézů, zatímco potřebná tuhost v příčném směru vychází z vhodně navržené nosné konstrukce z příčného laťování. Konstrukce tak může mít klasickou skladbu pergoly – hlavní nosníky a na nich uložené latě – což výrazně zjednodušuje přípravu podkladu ve srovnání s komůrkovými deskami, u nichž musí spodní konstrukce tvořit souvislou rovinu.
Ideální využití
Tento typ polykarbonátu je ideální pro konstrukce, kde není kladen důraz na tepelnou izolaci, ale na ochranu před povětrnostními vlivy:
Vlastnosti povrchu
Při volbě trapézového a vlnitého polykarbonátu je možné vybírat mezi hladkým provedením a strukturovanými variantami, přičemž každé řešení má své specifické výhody. Hladké desky vynikají vysokou světelnou propustností, díky čemuž zajišťují maximální průchod denního světla. Jsou ideální tam, kde je kladen důraz na světlost prostoru, například u pergol, světlíků nebo přístřešků.
Alternativu představují strukturované desky s povrchem typu krupička nebo včelí plástev, které světlo rozptylují a výrazně snižují oslnění. Tento typ povrchu vytváří příjemnější, měkčí světelné podmínky a zároveň omezuje přímý pohled skrz zastřešení. Strukturované varianty jsou proto vhodné zejména pro terasy, posezení či veřejné prostory, kde je důležitý vyšší komfort užívání.
Výhody
Mezi hlavní benefity polykarbonátu patří především velmi jednoduchá a rychlá montáž, která se ve většině případů provádí přeložením desek, bez nutnosti použití složitých spojovacích profilů. To výrazně zkracuje čas instalace a snižuje celkové náklady na realizaci. Mezi stavebníky a kutily je oblíbený také díky teplotní stálosti, a to od -100 do +120 °C, čímž výrazně překonává vlastnosti jiných typů plastových desek. Polykarbonát má navíc samočisticí efekt – při dodržení doporučeného minimálního sklonu prosklení 5°, což odpovídá 90 mm na metr střechy, dochází k přirozenému odplavování prachu a nečistot dešťovou vodou. To snižuje potřebu údržby a pomáhá zachovat estetický vzhled zastřešení po dlouhou dobu.
Plný polykarbonát: Estetika a extrémní nerozbitnost
Plný polykarbonát se vyznačuje dokonalou optickou čistotou, která je srovnatelná se sklem, avšak při přibližně poloviční hmotnosti. To umožňuje návrh lehčích konstrukcí, jednodušší manipulaci při montáži a nižší nároky na nosné prvky. Materiál si zároveň zachovává vysokou transparentnost i při dlouhodobém vystavení světlu, zejména pokud je opatřen UV ochrannou vrstvou.
Aplikace s vysokým nárokem na bezpečnost
Díky extrémní rázové houževnatosti se používá v místech, kde je důležitá bezpečnost:
Odolnost a omezení
Zásadní výhodou je jeho extrémní odolnost proti nárazu – plný polykarbonát je prakticky nerozbitný, a proto se uplatňuje všude tam, kde je kladen důraz na bezpečnost a dlouhou životnost. Typickými aplikacemi jsou bezpečnostní zasklení, ochranné kryty strojů, protihlukové stěny či moderní architektonické prvky. Nevýhodou oproti komůrkovým deskám je nižší tepelná izolace, proto je tento materiál vhodnější spíše pro ochranné a designové účely než pro zateplené konstrukce.
Jak se rozhodnout a na co se ptát před nákupem?
Před samotným výběrem materiálu je vhodné si položit několik zásadních otázek:
-
Požadavek na tepelnou izolaci: potřebuji v prostoru udržet teplo (skleník, zimní zahrada), nebo jde pouze o ochranu před deštěm (pergola, přístřešek)?
-
Světelná propustnost: čiré provedení propustí maximum světla. Opálové (mléčné) světlo rozptylují, omezují oslnění a současně snižují přehřívání. Bronzové (kouřové) desky pohlcují sluneční záření, kumulují teplo a vyzařují jej do prostoru pod deskami, proto se volí spíše z estetických než funkčních důvodů.
-
UV stabilizace: jednostranný UV filtr je standardem pro běžné použití, oboustranný UV filtr se doporučuje u aplikací s oboustranným dopadem slunečního záření, jako jsou dělicí příčky, výplně zábradlí nebo jiné vertikální konstrukce.
-
Statické zatížení: v oblastech se zvýšeným sněhovým zatížením či ve větrných lokalitách je nutné přizpůsobit tloušťku desky a rozteč nosné konstrukce konkrétním podmínkám.
Specifika montáže polykarbonátu – pozor na tepelnou roztažnost
Dilatace neboli tepelná roztažnost polykarbonátu je jedním z nejdůležitějších parametrů, na které musí projektant nebo kutil brát zřetel. Ve srovnání s běžnými stavebními materiály (sklo, beton, dřevo, ocel) je totiž výrazně vyšší. Desky proto nesmí být nikdy upevněny „natvrdo“. Je nutné ponechat dilatační vůle v otvorech i profilech. Pokud stavíte například pergolu s deskami o délce 4 metry, počítejte s tím, že se celková délka může mezi mrazivou nocí a horkým polednem změnit až o 2 centimetry. Pokud desku přišroubujete "napevno" bez větších otvorů, v létě se vlnovitě prohne a v zimě může v okolí šroubů popraskat. Pozor byste si měli dát také na údržbu - při čištění polykarbonátu se nesmí používat chemikálie, které polykarbonát leptají nebo mohou způsobit narušení UV filtru.
CZ (Kč)
SK (€)
