Kondenzaci vodních par na povrchu i uvnitř komůrkových polykarbonátových desek nelze zcela zabránit. Jedná se o přirozený fyzikální jev, nikoli o vadu materiálu.
Komůrkové polykarbonátové desky patří mezi nejoblíbenější materiály pro zastřešení pergol, teras, přístřešků, světlíků nebo skleníků. Nabízí nízkou hmotnost, vysokou odolnost, velmi dobré tepelněizolační vlastnosti a při správném použití také dlouhou životnost. S používáním komůrkových desek je však spojen jeden jev, který bývá častým předmětem dotazů i reklamací – rosení a vznik kondenzátu. Hned na úvod je proto důležité zdůraznit jednu zásadní skutečnost:
Kondenzaci vodních par na povrchu i uvnitř komůrkových polykarbonátových desek nelze zcela zabránit. Jedná se o přirozený fyzikální jev, nikoli o vadu materiálu.
Právě kolem rosení komůrkových desek často vznikají nepřesné nebo příliš zjednodušené informace. Ve skutečnosti totiž neexistuje jedno univerzální řešení, které by dokázalo kondenzaci za všech okolností stoprocentně eliminovat.
Kondenzace vzniká vždy, když se vlhký vzduch dostane do kontaktu s chladnějším povrchem. Stejný jev můžeme pozorovat například na oknech automobilů, izolačních sklech nebo na sklenici studeného nápoje v létě.
Krátkodobé rosení spodní strany polykarbonátových desek je zcela běžné a přirozené. Za určitých podmínek se mohou na spodní straně vytvářet drobné kapky vody, které po změně teploty nebo vlhkosti samy zmizí. Tento jev nemá vliv na životnost ani funkčnost desky a není důvodem k obavám.
Mnohem větší pozornost obvykle vzbuzuje vlhkost přímo uvnitř komůrek. Ani v tomto případě však nemusí jít o chybu montáže nebo vadu materiálu. Intenzita kondenzace se může výrazně měnit podle aktuálních klimatických podmínek, ročního období i konkrétní konstrukce zastřešení.
Intenzita kondenzace se může výrazně měnit podle aktuálních klimatických podmínek, ročního období i konkrétní konstrukce zastřešení. Rozdíl může být například mezi samostatně stojící pergolou a pergolou navazující na fasádu domu, která se během dne výrazně zahřeje a následně předává teplo do konstrukce zastřešení.
Proto se některé realizace rosí minimálně a jiné výrazně více, přestože byly správně namontovány a ze stejného materiálu.
Stručná odpověď: Ne, nedá. Komůrkové polykarbonátové desky nejsou a ani nemohou být hermeticky uzavřeným systémem jako například izolační dvojskla. Pokud by měly být komůrky zcela chráněny před vznikem kondenzátu, musely by být vybaveny speciálními parotěsnými systémy a vysoušedly používanými právě u izolačních skel. Takové řešení se však u polykarbonátových zasklení nepoužívá.
Cílem správné montáže proto není zabránit vzniku kondenzátu za každou cenu, ale vytvořit podmínky, aby případná vlhkost mohla přirozeně vysychat a nezpůsobovala dlouhodobé problémy.
Právě zde neexistuje jedno univerzálně správné řešení. Při montáži se vždy hledá kompromis mezi ochranou komůrek před znečištěním a možností jejich přirozeného vysychání.
Výhody:
Nevýhody:
Výhody:
Nevýhody:
Proto se v praxi běžně používá následující řešení:
Používají se například plné hliníkové pásky, ventilační pásky a ukončovací U profily. Ani při dodržení doporučeného postupu však nelze zaručit, že uvnitř komůrek nikdy nedojde ke kondenzaci.
Ačkoli kondenzaci nelze zcela eliminovat, správná montáž výrazně pomáhá omezit její intenzitu a následné zanášení komůrek.
Minimální doporučený spád konstrukce je alespoň 5° (cca 90 mm/m). Správný sklon umožňuje odtok kondenzátu a omezuje dlouhodobé zadržování vody.
Komůrky musí být vždy orientovány ve směru spádu střechy, aby mohl případný kondenzát samovolně odtékat.
Velkou roli hraje:
V prašném prostředí nebo v blízkosti polí, komunikací, průmyslových provozů či zdrojů aerosolů je riziko zanášení komůrek výrazně vyšší. V takových případech je třeba pečlivě zvážit způsob uzavření dutinek.
Krátkodobý výskyt kondenzátu uvnitř komůrek nemá vliv na:
Kondenzace je přirozený fyzikální jev a sama o sobě nepředstavuje důvod k reklamaci. Mnohem větší problém může představovat dlouhodobé zanášení komůrek prachem, pylovými částicemi, aerosoly nebo biologickými nečistotami, které mohou negativně ovlivnit vzhled zastřešení. Pokud se totiž nečistoty dostanou dovnitř společně s vlhkostí, může postupně docházet ke vzniku usazenin nebo biologického znečištění, které je následně velmi obtížné až nemožné odstranit.
Rosení komůrkových polykarbonátových desek je přirozený fyzikální jev související s vlhkostí, rozdíly teplot a konkrétními podmínkami dané realizace. Správná montáž může výskyt kondenzátu výrazně omezit, jeho úplné odstranění však nelze zaručit. Každá aplikace proto představuje určitý kompromis mezi:
Výskyt kondenzátu je především otázkou fyzikálních podmínek konkrétní instalace, nikoli automaticky známkou vadného materiálu nebo nesprávně provedené montáže.
Ano. Kondenzace vodních par na povrchu i uvnitř komůrek je běžný fyzikální jev.
Ne. Výskyt kondenzátu není vadou polykarbonátové desky.
Ne. Správnou montáží lze kondenzaci omezit, nikoli však stoprocentně eliminovat.
Úplné utěsnění sice omezí vnikání nečistot, zároveň však zhorší odvětrávání a odvod kondenzátu.
Velký vliv mají konkrétní podmínky stavby – orientace vůči slunci, vzdálenost od fasády, proudění vzduchu, vlhkost prostředí, prašnost lokality a další podmínky.